Co rozumíme pod pojmem matrice?

Pod pojmem MATRICE zde rozumíme jemnohmotný "hodnotově - genetický" kód uložený v kolektivním nevědomí, který je specifický pro obyvatelstvo konkrétního území (národa) a určuje mimo jiné jeho jedinečnost a poslání. Původní podoba ČESKÉ MATRICE byla poškozena v době kolem Bílé Hory 1620 a v letech následujících.   

Co je cílem projektu?

Cílem projektu je odstranění této zátěže, návrácení MATRICE do původní podoby a obnovení tvůrčího ducha obyvatel českých zemí do plné síly.

V jakém stavu je dnes kolektivní vědomí českého národa?

V našem vnímání je jiné než před Bílou horou 1620, je poškozené a zablokované. Nabízí se analogie s počítačovým virem: Hardware (tělo) ani software (duše) nejedou na plný výkon.

V jedné rovině je kolektivní vědomí českého národa velmi otevřené, silně produchovnělé s velkým potenciálem otevřít se čistému lidství a vyššímu poznání. Na druhé straně vnímáme, že je zatíženo ponížením, závistí, strachem a pochybnostmi ve vztahu k vlastní hodnotě a dostatečnosti. Je zablokované potřebou zavděčit se a podřizovat tam, kde je to v dané chvíli výhodnější a zajímavější.

Vnímáme, že nezrál čas zablokované odblokovat. Jsme na to nyní připraveni a dostatečně vyzrálí. Jedná se o dlouhodobý vývojový proces, jímž jako jednotlivci i kolektivní vědomí procházíme.

Čím bylo zablokování matrice způsobeno?

Je třeba zdůraznit, že z pohledu rozvoje lidské osobnosti i kolektivního vnímání, se jedná o přirozenou součást vývojového procesu.

Stejně jako v životě jednotlivce, nám i ve společnosti do cesty přicházejí zátěžové situace. Tyto situace nás současně něčemu učí,   umožňují nám rozvíjet svou schopnost vnímat a prožívat život plnohodnotně, rozumět mu a konat podle jeho zákonů. Právě těžké prožitky nám paradoxně přinášejí určité poznání, které v dané etapě své cesty potřebujeme. Umožňují nám proměnu pohledu na sebe i svět a často nám dávají možnost naplnit nezbytnou cestu odpuštění.

Z historického pohledu existuje více událostí, které k devastaci sebe-vědomí českých národů přispěly, ale kritickým „pečetícím“ aktem byla rituální vražda sedmadvaceti pánů po bitvě na Bílé hoře. K ukotvení změn v české matrici pak došlo v průběhu třicetileté války. Události v době kolem roku 1620 a dále způsobily, že sebe-vědomí českého národa bylo silně mocensky potlačeno a pošlapáno. Nastoupila síla strachu, způsobující především pocity bez-moci, ponížení a despektu. Toto zablokování se stalo součástí naší kolektivní hodnotové matrice.

Proč je právě nyní nutná změna kolektivního nevědomí českých národů?

Po staletí nás ovládal strach, despekt a pochybnosti, potlačili jsme pocit vlastní hodnoty, po kterém ovšem stále přirozeně toužíme. To se projevuje v zrcadlení života v naší každodennosti. Zažíváme pak prožitky nehodnoty a nenaplněné touhy po ocenění.

Podle našich vnitřních programů je nastavená celá společnost, vláda i zákony.

Abychom se osvobodili od zátěže, která nám brání rozvíjet se plnohodnotně ve svobodné, sebe-vědomé a šťastné bytosti, je nutné nové poznání, které nám umožní zablokovaný potenciál uvolnit.

Co je cílem meditačního setkání?

Cílem meditačního setkání je odstranění této zátěže, navrácení matrice do původní podoby a obnovení tvůrčího ducha obyvatel českých zemí do plné síly.

Aby se mohl člověk i společnost rozvíjet, musí se nejprve odpoutat od ovládacích, devastačních přesvědčení, strachů a programů, které v rozvoji brání. Odpoutat se znamená nejdříve v sobě tyto programy objevit, uvědomit si jejich význam a uvědomit si jaké poučení a poznání nám přinesla a k jaké proměně nás vede. Jestliže se umíme naprogramovat na určité postoje prožívání, umíme se i přeprogramovat na jiné. Jen je třeba trpělivosti pro zavedení nových, smysluplných postojů do života.

Meditativní naladění nám umožňuje propojení se sebou sama v rovině nevědomí, v níž jsou devastační programy uložené a pochopit silou vnitřní moudrosti jejich roli na naší cestě a změnit zápis. Veškeré prožívání začíná v mysli, takže je účinné naučit se tento nástroj života vhodně používat. Vytvářet představy toho co žít chceme, místo toho, co žít nechceme. A tak nově tvořit každodenní život na úrovni jedince i celé společnosti.