Studená fúze byla dlouhou dobu pro vědeckou obec pouhým mýtem, který měl vzniknout jen díky špatným experimentům a chybám v měření. Ostatně podobně jako transmutace prvků, o níž jsem kdysi psal.
Dnes se však mj. díky italskému vynálezci jménem Andrea Rossidostává opět do silného zájmu médií, a to zcela oprávněně (byť ta česká dělají, jako by se vlastně nic nedělo). V pátek 28. října totiž proběhly plánované testy nového 1MW E-Cat reaktoru za dozoru mnoha vědců a investorů a skončily velkým úspěchem.
Abych vás uvedl do obrazu a mohli jste experimentu lépe porozumět a náležitě
užasnout nad jeho výsledky, pojďme se nejprve podívat na historii a pozadí výzkumu
studené fúze.
Co je to studená fúze?
Jedná se o typ jaderné fúze – tedy v překladu slučování jader atomů různých prvků.
Dalším typem je např. termonukleární fúze, která probíhá uvnitř hvězd.
Protiklad jaderné fúze je jaderné štěpení, jež se využívá v reaktorech jaderných
elektráren.
Studená fúze je jedinečná v tom, že čistým způsobem a za pokojové teploty
generuje obrovské množství energie, aniž by po sobě zanechala jakýkoliv nažádoucí
odpad. Jediné, co po ní zbyde, je prvek vzniklý transmutací – v případě Rossiho
reaktorů fúzí niklu a deuteria vzniká měď (přesněji řečeno dva její izotopy Cu 63 a 65).
Synonymem pro studenou fúzi je zkratka LENR – tedy Low-Energy Nuclear Reaction
(nízkoenergetická jaderná reakce).
O objevitelích a výzkumu studené fúze
Dr. Martin Fleischmann se narodil roku 1927 v Karlových Varech. V jedenácti letech se s rodinou přestěhoval do Velké Británie. Byl výborným studentem a již v roce 1950 (23 let) získal doktorát naKrálovské univerzitě v Londýně. V Británii pak přes 30 let vyučoval jako vysokoškolský profesor – od konce 60. let na University of Southampton. Roku 1972 se po dvouletém působení jako prezidentISE začal více soustředit na výzkum a došel k několika důležitým objevům a vynálezům na poli elektrochemie. Později dostal odKrálovské společnosti medaili za elektrochemii a termodynamiku.
Roku 1975 se seznámil se studentem jménem Stanley Pons, který přiletěl z USA, aby v Southamptonu dokončil svá studia. O 7 let pozdějiFleischmann odešel za Ponsem do USA, aby mohli naplno
pokračovat v započatém výzkumu. Útočiště našli v University of Utah,
kde byl Pons v té době vedoucím katedry elektrochemie. Tam se také
v roce 1983 začal psát příběh studené fúze.
Po 6 letech výzkumu provedli a pečlivě zaznamenali experiment, v němž
spatřili jadernou fúzi za běžné teploty pomocí elektrolýzy těžké vody. Jednalo
se o skutečně revoluční objev, který si však na opravdovou slávu musel ještě
mnoho let počkat. Tehdy totiž oba vědce Univerzita přemluvila, aby svůj
experiment co nejrychleji zveřejnili na tiskové konferenci. Stovky vědců po celém
světě se pokoušely ho replikovat, avšak neúspěšně. Tento vývoj událostí na
dlouho dobu velice uškodil pověsti a kariéře obou vědců, ale také celému
výzkumu studené fúze. Nikdo s ní už nechtěl být spojován, natož do ní investovat.
V roce 1992 oba odešli pracovat do francouzské laboratoře firmy Toyota,
avšak již po třech letech Fleischmann práci ukončil a vrátil se do Anglie.
Od té doby externě spolupracoval na výzkumu studené fúze s vědci Amerického
námořnictva a Italských národních laboratoří (INFN a ENEA).
Od publikování experimentu Fleischmann-Pons roku 1989 se výzkumem zabývá
Michael McKubre, který studenou fúzi úspěšně replikuje, avšak ještě se nedobral
k použitelnému produktu. Mj. jeho výzkumu byla 19. dubna 2009 věnována
část pořadu 60 Minutes na americkém kanále CBS.
Že je studená fúze skutečná a při těchto experimentech probíhá, potvrzuje také
studie zpracovaná proDARPA z roku 2007 s názvem New Physical Effects in
Chcete-li se podívat na příběh studené fúze na videu, mohu doporučit
- americký dokument z roku 2000 Heavy Watergate (46 minut, české titulky)
- nebo nový italský dokument Low Energy Nuclear Revolution
- (39 minut, anglické titulky).
Andrea Rossi a reaktor E-Cat
Italský vědec Andrea Rossi se inspiroval experimentem Fleischmanna a
Ponse a necelý rok po jeho zveřejnění započal vlastní výzkum. První exotermickou
reakci pozoroval o 8 let později (rok 1998). Až v roce 2007 dospěl k převratným
objevům ve fúzi niklu a deuteria, načež pozastavil téměř všechny své další
projekty a začal se soustředit výhradně na studenou fúzi. Spojil síly s profesorem
Sergiem Focardim z Boloňské univerzity, jenž se již od roku 1992 rovněž tomuto
tématu věnoval. Společně začali vyvíjet první reaktor E-Cat. Dne 14. ledna
2011 zveřejnili první pokus s 10kW stolním reaktorem.
A jak jsem se již zmiňoval v úvodu, 28. října letošního roku proběhly první veřejné
zatěžkávací testy nového 1 MW reaktoru, které dopadly na výbornou.
Za 5 hodin a 30 minut samočinného chodu dokázal E-Cat reaktor vyprodukovat
2635 kWh, což je v průměru bezmála 480 kWh za hodinu. A to vše jako naprosto
čistá energie, jež je s reaktorem dostupná již téměř zdarma.
-“Is this an Energy Revolution?“
-“Yes, and most people have not understood this fact.“ -Sergio Focardi
Tento reaktor se skládá ze 107 paralelně zapojených menších 10kW reaktorů,
z nichž každý je tvořen třemi ještě menšími paralelně zapojenými jednotkami o
výkonu 3,3 kW. Celý reaktorový kontejner má rozměry 2,6×2,6×5 metrů
a váží 13,6 tuny.
Během fúze byla přečerpávána voda o teplotě lehce nad 18 °C, která se
v reaktoru pod tlakem55 barů přeměňovala na páru o průměrné teplotě 104 °C.
Vzniklá pára je odváděna do kondenzační komory a poté se vrací zpět do oběhu.
Původně měla první 1MW E-Cat elektrárna vyrůst v Řecku pod správou
Defkalion Green Technologies Inc., ale z licenční dohody nakonec sešlo,
a premiérová elektrárna se tak patrně přesouvá do USA k investorské
společnosti AmpEnergo Inc.. Sám Rossi má v plánu rozjet automatizovanou
výrobu reaktorů a vytvořit pobočky v Miami, Bostonu a Manchesteru (New Hampshire).
Studená fúze je tady, jen se s tím smířit…
Téma studené fúze je nyní v poněkud zvláštním stavu. Od počátku 90. let,
kdy pokusy Fleischmannaa Ponse nebyl nikdo jiný schopen v krátké době
replikovat, se na ni nahlíží jako na pouhou báchorku. Vědci celého světa jsou
k ní skeptičtí více než k čemukoli jinému. Tedy samozřejmě až do doby,
kdy spatří reaktor na vlastní oči (ti otrlí dokonce i poté).
Ani média si příliš neví rady s tím, jak studenou fúzi uchopit. Není to věru
triviální téma a člověk se musí orientovat aspoň v základech fyziky,
aby tyto informace mohl odpovědně předávat dál. Výsledky dosavadních
experimentů jsou považovány za až příliš dobré, než aby byly pravdivé.
A tak, až na několik výjimek, jen všichni s nedůvěrou vyčkávají, kdy se
konečně provalí, že to celé byl podvod, aby se mohli v klidu vrátit zpět k tomu,
co znají a čemu rozumí.
Nicméně těší mě, že se těch pár výjimek našlo a že se o studené fúzi a
Rossiho vynálezu pozvolna začíná mluvit. Stejně jako každý převratný vědecký objev,
i studená fúze si žádá svůj čas, než ji veřejnost plně pochopí, ověří a přijme.
Dlouhá desetiletí byla pouhým nechtěným dítětem vědy, jež nemělo budoucnost.
Jen několik málo osvícených dokázalo spatřit jeho nezměrný potenciál a
prozíravě předpovědět, jak v dospělosti změní svět. A díky těmto několika
osvíceným dnes, ač si to možná ještě nechceme připustit, stojíme u zrodu
energetické revoluce.
Aktualizace 12. února 2012: LENR v laboratořích NASA
Lukáš Frýdek v komentáři upozornil na videoreportáž z výzkumného centra NASA,
kde LENR úspěšně provádí. Součástí je i zjednodušené vysvětlení reakce.
Některé podrobnosti se můžete dočíst v PDF publikaci LENR at Glenn Research
Center (Cleveland, Ohio) z loňského roku.
Aktualizace 14. února 2012: Andrea Rossi ve 2hodinovém rozhovoru
Dále je také k dispozici velmi zajímavý a obsáhlý rozhovor s Andreou Rossim
ze 14. ledna mimo jiné také o tom, jak bude vypadat domácí E-Cat jednotka.
The SmartScarecrow Show: Live interview with Andrea Rossi,
1 hodina 51 minut, anglicky
Výroba domácích ohřevných E-Cat jednotek má začít na podzim letošního roku,
v zimě by měly být dostupné první kusy. V první fázi se počítá s rychlostí
výroby milion E-Cat jednotek ročně.
zdroj :
josefstepanek.cz/2143/studena-fuze-revoluce-ve-vyrobe-energie-je-tady.html
